V posledních letech se v internetovém prostředí objevují stále další a další formy podvodného jednání. Již dříve jsme se na konkrétních příkladech snažili edukovat uživatele a poradit, jak se nestat obětí podvodného jednání, případně jak alespoň minimalizovat jeho dopady. Tentokrát jsme připravili trochu obecnější sérii článků, ve kterých se podíváme na některé druhy reklamy a rizika, jaká z nich mohou plynout.
Existuje nespočet možných definic slova reklama. Můžeme říct, že je to určité sdělení, jehož cílem je seznámit publikum se značkou, názorem, politickým/náboženským vyznáním apod. Formou obrázků, videí, textů, recenzí, novinek má přilákat konzumenta reklamy ke koupi produktu či služby.
S reklamami se na internetu můžeme setkat prakticky kdekoliv. Běžný uživatel, který má jako domovskou stránku nastaven seznam.cz, je už otevřením této stránky vystaven několika reklamním bannerům. Následně, např. při zadávání vyhledávacího dotazu se velmi pravděpodobně zobrazí vyskakovací kontextová reklama k vyhledávacímu výrazu. Níže jistě narazí na články s událostmi, zajímavostmi, ale proloženými i zdánlivě obecnými texty, což už může být placená reklama.
Pokud si uživatel chce vyhledat informace o nabídce mobilních telefonů na Google, může zadat dotaz např. v tomto znění: „nový mobil do 20 000 Kč“. Na základě těchto klíčových slov mu prohlížeč nabídne seznam stránek ve vyhledávání, ale nejen to. Nabídne také odkazy na placenou inzerci ve vyhledávání, pravděpodobně také placenou inzerci v Nákupech Google. Většinou první tři a poslední tři odkazy na webové stránky bývají placené reklamy. Pokud se jedná o reklamu na produkty, tak často bývá i reklama přímo pod lištou s vyhledávacím dotazem v takzvaných Google Nákupech, kde můžete vidět obrázky s cenou a popisem produktu, většinou od několika různých zadavatelů reklamy. V rámci vyhledávání se s reklamou můžete setkat i v obrázcích Google nebo na mapách. Dalším působením v rámci Google je obsahová reklama, která se zobrazuje na partnerských webech Google většinou prostřednictvím bannerů, ale může mít i textovou podobu. V neposlední řadě se s reklamou setkáme i na video kanálech, např. Youtube. Na tomto portálu se reklama objevuje před nebo v průběhu přehrávání videa, na úvodní stránce a ve vyhledávání nebo i na sloupcích vedle nebo pod videem. V rámci Google dále funguje remarketing, který na základě předchozích vyhledávání, návštěvy konkrétních stránek nebo seznamu kontaktů vám doručuje reklamní sdělení.
Reklama se též hojně vyskytuje na sociálních sítích, zejména na Facebooku a Instagramu. Je velmi podobná reklamám na Google. Na základě cookies nebo remarketingu a podrobného cílení reklam vám Facebook zobrazuje reklamu mezi příspěvky, videi, fotkami, články nebo ve stories.
Častá je též reklama prostřednictvím e-mailingu, i ta může mít různou podobu. Může se do e-mailové schránky doručovat newsletter, e-mail s akční či slevovou nabídkou nebo přímo konkrétní nabídka na míru. Většinou na základě zobrazení této reklamy následují další reklamní kroky v rámci remarketingu.
Čím se vyznačuje klamavá (škodlivá) reklama?
Škodlivá reklama je sdělení s pozměněnou skutečností, falešnou recenzí nebo účelově vybranými informacemi tak, aby příjemce reklamy nabyl určitého dojmu. Klamavou, poupravenou, nepravdivou či jinou protizákonnou reklamou má být konzument reklamy přesvědčen zvažovat produkt či službu za účelem její koupě, stažení, užívání. Účelem podvodného chování také může být získání a předání citlivých a důvěrných údajů a informací zadavateli, nebo třetím osobám. Škodlivé reklamní sdělení může mít za cíl i předat lživé informace s úmyslem ovlivnit jedince nebo veřejnost ve prospěch jiných subjektů nebo politických stran či státních uskupení.
Zákon definuje škodlivou reklamu takto: Klamavá reklama je taková reklama, která souvisí s podnikáním nebo povoláním, sleduje podpořit odbyt movitých nebo nemovitých věcí nebo poskytování služeb, včetně práv a povinností, klame nebo je způsobilá klamat podáním nebo jakýmkoli jiným způsobem osoby, jimž je určena nebo k nimž dospěje, a tím i zřejmě způsobilá ovlivnit hospodářské chování takových osob (2).
Jaké jsou škodlivé software a jak působí v rámci reklam na internetu? Je mnoho způsobů, jak na vás může zaútočit škodlivý software, například pokud prokliknete škodlivou reklamu nebo navštívíte podezřelý web, jehož komunikace s vámi většinou není šifrována prostřednictvím SSL certifikátů (před odkazem není zabezpečení pomocí https://). Může se vám také stát, že stáhnete škodlivý soubor z internetu nebo prokliknete odkaz, který vám poslal napadený profil na sociálních sítích (většinou napadený profil vašich přátel) nebo navštívíte odkaz uvedený v BIO (popisek či krátký úryvek) na profilu na sociálních sítích. V neposlední řadě Vás může škodlivý software napadnout prostřednictvím e-mailu ve vaší e-mailové schránce.
Příklady: počítačové viry, ransomware, červi, trojští koně, rootkity, programy zaznamenávající stisky kláves, programy měnící způsob přístupu na internet prostřednictvím modemu, spyware, podvodný bezpečnostní software a jiné škodlivé programy či aplikace (3).
V příštím článku se podíváme na to, jak může vypadat škodlivá reklama na různých reklamních kanálech.
Autor: Daniel Doktor
Zdroje:
(1) Zákon č. 40/1995 Sb. §1
(2) Nový Občanský zákoník – Oddíl 2 – Nekalá soutěž – Předpis č. 89/2012 Sb.2977/1
(3) Nápověda společnosti Google, inc. – Škodlivý nebo nevyžádaný software